Ministerstvo kultury prohlásilo africké safari Josefa Vágnera kulturní památkou

V roce 70. výročí založení ZOO ve Dvoře Králové získala část této zahrady – safari – statut kulturní památky. Tak, jak uvedla již Lenka Vágnerová, je to ocenění zejména celoživotní práce jejího otce, bývalého ředitele Josefa Vágnera. „Těší nás, že ředitel dvorské ZOO Přemysl Rabas a jeho kolegové vnímají spolupráci s Národním památkovým ústavem jako pozitivní přínos pro možný budoucí rozvoj safari,“ uvedl ředitel josefovského pracoviště NPÚ Jiří Balský.

Dvorské safari, kde návštěvník může svým vozem projíždět mezi volně pobíhajícími zvířaty, patří v Evropě k jedinečným. Od roku 1989 jezdí po safari upravené turistické autobusy s návštěvníky přímo mezi zvířaty, od počátku roku 2011 je možné tuto trasu vykonat i ve vlastních vozech návštěvníků, od roku 2013 se mohou návštěvníci vypravit do safari i pěšky, a to na dřevěné lávce postavené nad výběhy afrických kopytníků a žiraf, od roku 2015 také nad lvím safari.

Význam královédvorské ZOO přesáhl v 70. letech 20. století pod vedením ředitele Josefa Vágnera (1928–2000) hranice tehdejšího Československa. Už na konci 60. let prosadil specializaci na chov afrických zvířat. Zorganizoval několik výprav do Afriky a odchytil na 2 000 kusů zvířat, zejména kopytníků (žiraf, zeber, antilop, nosorožců apod.). Během jejich přepravy a aklimatizace měla dvorská ZOO minimální ztráty, protože při odchytu Josef Vágner vybíral jen ty nejkvalitnější jedince, ostatní vypouštěl zpět do přírody. Zvířata dodával i do jiných zoologických zahrad v tehdejším Československu i celé Evropy. Jeho myšlenkou bylo vytvořit africké safari, kde se volně pohybují zvířata mezi návštěvníky. Při svých afrických výpravách projel tisíce kilometrů africkými savanami, pochopil soužití divoké přírody, života domorodců a také stále narůstajícího počtu turistů. Uvědomil si, že systém afrického safari může fungovat i v klimatu tehdejšího Československa, pokud se mu vytvoří příznivé podmínky. Zároveň chtěl nabídnout občanům socialistického státu kousek Afriky, kterou nemají možnost spatřit. Svůj nápad začal zpracovávat již začátkem 70. let minulého století, kdy došlo k vytvoření projektu a k soupisu investiční náročnosti. Samotné safari se začalo budovat v roce 1979 a dokončeno bylo až roku 1989, po odchodu Josefa Vágnera do penze.

Současná podoba safari s velmi dobře voleným prostředím s markantními úrovňovými rozdíly, krásným zalesněním a přírodním napajedlem je koncipována podle původních plánů a myšlenek Josefa Vágnera.